švýcarský frank v Novozélandský dolar

CHF švýcarský frank

Země aplikace:
Lichtenštejnsko, Švýcarsko

Nominální hodnoty mincí v oběhu:
5, 2 a 1 frank, stejně jako 50, 20, 10 a 5 rappen.

Nominální hodnoty bankovek v oběhu:
1000, 200, 100, 50, 20 a 10 franků.

Odkaz na historii:
Švýcarský frank je oficiální měnou Švýcarska. Historie moderního švýcarského franku sahá až do 7. května 1850. Až do toho dne země neměla jednotný měnový systém: 25 kantonů a půlkantonů, 16 měst a op...atství vydávalo své vlastní peníze. V oběhu bylo asi 860 druhů mincí různých hodnot a nominálních hodnot. Navíc většina peněžního oběhu představovala cizí peníze obecně. Situaci změnila ústava z roku 1848, v souladu s níž byla zavedena jednotná národní měna. Díky flexibilnímu směnnému kurzu, silnému rozvoji švýcarské ekonomiky a politické stabilitě země je švýcarský frank jednou z nejstabilnějších měn na světě a jako rezervní měna je velmi žádaný. Tradičně se odkazuje na měny daňových rájů nebo offshore zón s nulovou inflací a legálně fixovanými zlatými a devizovými rezervami ve výši alespoň 40 %. Tato podmínka, zavedená ve 20. letech 20. století, však byla 1. května 2000 zrušena v důsledku změn švýcarské ústavy. Vysoká důvěra mezinárodních investorů je důvodem vzestupného trendu směnného kurzu franku vůči většině ostatních národních měn.

NZD Novozélandský dolar

Země aplikace:
Nový Zéland, Cookovy ostrovy, Niue, Pitcairnovy ostrovy, Rossova závislost, Tokelau

Nominální hodnoty mincí v oběhu:
10, 20, 50 centů, 1, 2 dolary.

Nominální hodnoty bankovek v oběhu:
5, 10, 20, 50, 100 dolarů.

Odkaz na historii:
Novozélandské dolarové bankovky jsou bankovky v oběhu na Novém Zélandu, Cookových ostrovech, Tokelau, Niue a Pitcairnových ostrovech, denominované v novozélandských dolarech. Navzdory rela...tivní blízkosti k Austrálii a Polynésii se lidé na Novém Zélandu začali usazovat teprve asi před 700 lety. V roce 1642 se na pobřeží Nového Zélandu objevili první Evropané – byli to holandští námořníci. V roce 1769 anglický kapitán James Cook zmapoval téměř celé pobřeží Nového Zélandu. V roce 1814 byla na Novém Zélandu založena první trvalá osada Evropanů – křesťanští misionáři z Austrálie. V roce 1840 se Nový Zéland stal kolonií britské koruny. Před příchodem Evropanů neměli místní obyvatelé Maorů peníze ani komoditní peníze. Převládla přirozená výměna. Spolu s evropskými námořníky se na Novém Zélandu objevily mince – anglické, holandské, španělské. Poté, co se Nový Zéland stal součástí britského koloniálního impéria, se na jeho území rozšířila zóna libry šterlinků.